Drazí čtenáři, REPRO magazín už není nadále aktualizován. Děkujeme vám za četnou návštěvnost a pozitivní ohlasy, stávající množství článků na webu ponecháváme jako archiv a věříme, že tak bude REPRO stále užitečné. Váš REPRO.cz team.
REPRO magazín - mp3 přehrávače, sluchátka, audio, hifi,..

Rubriky
  • Audiokomponenty
  • Domácí kino
  • PC audio
  • Reprosoustavy
  • MP3 přehrávače
  • Sluchátka
  • Tvorba hudby

  • Vyhledávání
    Rozšířené hledání


    Co připravujeme?

    14.03.2006: Nášup empétrojek!
    Testujeme novinky od značek IAUDIO, MCODY a MPIO, těšte se!

    13.01.2006: CES 2006:
    Co chystají pro letošní rok značky, které spolu bojují také na tuzemském trhu? Připravujeme průřez veletrhem spotřební elektroniky!

    30.11.2005: Už dlouho
    se na REPRU neobjevila recenze na sluchátka. Máme zapůjčeno 5 modelů pecek od Sennheiseru a Phillipsu, přislíbeny máme i KOSSy a Beyerdinamic. Můžete očekávat porovnání - od nejlevnějších modelů až po ty high-end.


    Zabíjí komprese hudbu?
    Vydáno dne 09. 04. 2004 (6199 přečtení)

    Na diskusních fórech je často slyšet hádky o tom, že nejlepší kvalitu má vinyl, že komprimovaná hudba se nedá ani poslouchat. Lidé porovnávají MP3 s OGGy a AAC. Jak to doopravdy je s komprimovanou hudbou? Potřebujete netopíří uši?



    Začněme krátkým pohledem do historie, jak vůbec nejznámější kompresní formát MP3 vznikl. MP3 je zkratka pro název formátu MPEG-1 Layer III (MPEG je zkratka organizace Moving Picture Experts Group) a jako standard existuje už od roku 1992 jako část MPEG standardu. Jeho vývoj začal v Německu ve Frauhofer Institut Integriererte Schaltungen pod označením EUREKA project EU147, Digital Audio Broadcast. Patentován byl v roce 1989 a v 92hém byl integrován do MPEG-1 standardu. Boom však nastal až v roce 1999, dá se říct že byl přímo úměrný s boomem internetu, ale velice mu pomohly také MP3 přehrávače.

    Z pohledu do historie je vidět, že kompresní formát vůbec nejsou vynálezy dnešní doby.

     

     

    Jak je komprese docilováno?

     

    Zásadní výhodou a účelem komprimovaných formátů je výsledná velikost souboru v bajtech. Docíleno je tak snížením datového toku až na jednu dvanáctinu. Jsou dva způsoby jak snížit velikost souboru. Pokud je datový tok pravidelně se opakující nebo stále stejný, lze celý průběh vystřihnout a vložit jednou, spolu se značkou kolikrát je daná pasáž opakována. Druhým způsobem je oříznout veškeré části hudby, které jsou mimo hranici lidského sluchu. Obecně se říká, že lidské ucho slyší od 20ti do 20 ti tisíc Hertz. To je v praxi možné u malého dítěte. Je známé, že starší lidé slyší už třeba jen 80 hertz až 16 tisíc. V zásadě platí že pokud si v mládí na walkmanu zničíte uši, ve stáří budete nejen hluší ale zvukově barvoslepí. Ale zpět k tématu – kompresní nástroj vybere vrchní a spodní části sinusoidy zvuku a ořízne je. Zde vzniká druhá možnost, kde udělat postup nedokonale a hudbu deformovat. Záleží na způsobu a rozlišení vyhledávání stejných pasáží za sebou a hustotě vyhledávání vrchních/spodních tónů.

     

     

     

     

    Jak moc a hlavně KDE ztratí hudba kvalitu?

     

    Představte si hlas zpěvačky v písničce, kde zpívá sólo dlouhých táhlých slov. Prostě jakoukoli pasáž, která je monotónní. Zde kompresní nástroj vezme ohraničený kousek a porovná ho z kouskem následujícím. A takto mnohokrát za sebou. Nástroj shledá, že hudba je monotónní a nahradí 200 malých kousíčků jedním. Anebo v závislosti na rozlišení a délce porovnávaných kousíčků 10krát, anebo 1000 krát. Náhle se táhlý hlas zpěvačky, obsahující například 10 tisíc rozdílných kousků v jedné vteřině, změní na vteřinový interval složený z kousků 100. Ucho to může přehlédnout.

     

     

    Pojede-li kompresní nástroj druhé kolo a bude regulovat nejvyšší výšky a nejhlubší basy, vezme si sinusoidu a ostřihne vršek a spodek. Je-li však písnička po celou svojí dobu plná basů a hlubokých mužských hlasů, nebo naopak, pokud je celou dobu tvořena lehkým šimráním flétničky lidského zvukového centra, může se ucho přeorientovat více na vrchní nebo spodní tóninu. A to třeba jen na zlomek vteřiny, více se zaposlouchá a přeorientuje na muzikantovi housle a u nekomprimované hudby řekne: „Ten ale nádherně čistě a upřímně hraje.“ U nekomprimované hudby řeknete „Hmm, fajn housličky.“

     

    Další hlubší teorii o formátech najdete ve článku kolegy Holakovského „Obecná komprese“

    Rovněž dooručuji přečíst článek, na který jsem narazil zde.





    Informace o článku:

    Článek: Zabíjí komprese hudbu?
    Autor:   Karel Fuksa
    Vydáno dne 09. 04. 2004
    Počet přečtení: 6199
    Informační e-mail Vytisknout článek Přidat článek do oblíbených


    Komentáře:

    atrachonza2004-04-09 08:55:17
    Punch2004-04-10 09:06:21
       Re: sugescepepa2004-04-10 22:44:14
          Re: Re: sugescePunch2004-04-11 11:36:13
       Re:WPHwKzzzmu2011-05-07 15:38:36
    -Mira2004-04-12 18:54:27
    Punch2004-04-15 16:21:12
       Re:DeX2006-01-06 19:21:31
    češtynmichal2004-04-16 07:23:00
       Re: češtynmira2004-04-18 19:58:48
       Re: èeštynXDiDiCnrbuia2011-05-06 22:01:58
    názor - kvalita - reakce na článekKuba2004-04-18 17:54:12
       Re: názor - kvalita - reakce na článekradek2004-04-18 19:56:24
    KvalitaMartin2004-12-12 14:47:49
       Re: KvalitaQGzQzDurlLn2011-05-07 17:21:36
    Losslessales2005-01-17 07:45:34
    lmsizNsqEaeAZXnkSuHrlM2009-10-25 00:31:52
    CobrUqfMMyiQlGbZVH6k7m32009-11-24 03:07:19
    FhlAQqiRSpgnOGpbN2009-12-12 08:58:08
    OMNQCKgJbAjLbFXIN2012-11-14 12:56:12
    eNkQWmkGOmEpulfgLu1dmhS2012-11-15 20:02:41
    xiaozhengmxiaozhengm2015-12-22 02:35:49
    xiaozhengmxiaozhengm2015-12-22 02:41:56
    UXRacHG3SrA1SMbG3xkd22016-05-31 02:43:41


    Přidat nový komentář

    Jméno:   Nadpis:   Mail:

        



    Zpět
    (c) 2003 REPRO MAGAZÍN | phpRS used | ISSN 1214-1208 | Kontakty a reklama